Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Charakteristika: Jednoletá bylina s bohatě větvenými hranatými až 80 cm vysokými lodyhami s jemně chloupkatými oválnými listy. Kvete od jara až do prvních mrazíků žlutooranžovými úbory. Pro zahradní účely se pěstuje v kultivarech lišících se velikostí rostlin i barvou květů.
Původ: Pochází z jižní Evropy a Orientu; dobře se však aklimatizoval v mnoha oblastech s mírným podnebím po celém světě. Pěstuje se zejména v severní Evropě pro lékařské a domácí použití.
Historie: Bylina známá již od starověku, Egypťané ji používali jako omlazovací bylinu, Řekové především v kuchyni a také k ozdobě oltářů a chrámů. Od středověku se pěstovala v zahradách a používala se také jako náhrada šafránu.
Pěstování: Vyséváme v březnu až květnu, (možno i během léta) asi 1-2 cm hluboko na slunné stanoviště, poroste však i v polostínu. Během vegetace se provádějí dvě okopávky. Měsíček je velmi nenáročná rostlina s výjimkou zamokřených půd. Lépe se jí daří v těžší humozní půdě. Při pěstování na semeno jsou vhodnější půdy písčité.
Sběr: Sklizeň provádíme v červenci až září. Ručně sbíráme rozkvetlé kvetoucí úbory, které sušíme. Nejsilnější jsou bylinky, pokud je sbíráme v pravé slunečné poledne. Sušená droga je silně hydroskopická, proto ji balíme do polyethylenových pytlů.