HALLOWEEN V BOTANICUSU

Vzorky

Vouchery a vstupenky

Vánoční balíčky

Svíčky

Noc čarodějnic: 31. října

Poslední říjnovou noc se nejen do Ostré slétají čarodějnice. Typickým symbolem tohoto svátku je speciálně vyřezaná dýně se svíčkou uvnitř: Jack-o’-lantern. Halloween se slaví především v Kanadě, Irsku, Austrálii, ve Spojeném království, Japonsku a ve Spojených státech. Avšak čím dál více je Noc čarodějnic rozšířená i u nás. Původní název Halloween je zkratka z anglického All-hallow-even (Doslova: Předvečer / vigilie všech svatých / první nešpory), Halloween vychází původně z pohanského (keltského) svátku Samhain – pohanského nového roku (konce pohanského léta). Užívá se také název předvečer svátku Všech svatých. Mnoho halloweenských symbolů je založeno na tradičním pohanském vnímání jejich spojení s čarodějnictvím.

Ďábelský Halloween

Když byl Halloween jako slavnost přejatý do křesťanské kultury, začaly tyto symboly být vnímány jako znaky zla, spojení se Satanem. Pověst vypráví o pijanovi Jackovi, který byl odvrácen od brány nebes pro svou podlost v životě. Ale i Ďábel ho odmítl od brány pekelné, protože ho na zemi Jack svou podlou vychytralostí přelstil a ďábel mu musel přislíbit, že už si pro něj nikdy více nepřijde. Peklo tedy zůstalo pro Jacka také zavřené. Na pomoc dostal Jack od Ďábla žhavou hroudu uhlí, která jej měla provázet jeho cestou. Jack ji vložil do vydlabané řepy a od té doby mu svítila na jeho věčném putování. Lidé proto dodnes dávají vydlabanou dýni na okna a římsy, protože věří, že Jack vezme světlo a ochrání je před čímkoli. Do USA tradici přinesli irští přistěhovalci v 19. století. Ale v Americe tuříny nebyly vždy dostupné, proto se místo nich začaly používat dýně. 

Dýně neboli tykev

Dýně je lidový název nejčastěji pro tykev turek (nazývanou také dýně obecná, latinsky: Cucurbita pepo, nejčastěji varieta pepo) nebo tykev velkoplodou (nazývanou také dýně velkoplodá, latinsky: Cucurbita maxima). Jedná se nejčastěji o zeleninu oranžové barvy z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). Do Evropy se dostala koncem 15. století během španělských kolumbovských výprav. Listy jsou nedělené nebo dlanitě laločné. Plodem je bobule různého tvaru a zabarvení. Z 90% obsahuje vodu a důležité minerální látky (železo, hořčík, draslík, sodík), dále pak obsahuje alfa a beta karoten.

Nejčastěji se u nás pěstují dýně náležející do dvou botanických druhů:

• DÝNĚ OBECNÁ
• DÝNĚ VELKOPLODÁ

K dýni obecné patří například známé zelené, žluté i vícebarevné cukety, patizony, nazývané někdy v zahraničí dle svého tvaru „UFO-dýně“, dále oblíbená dýně špagetová, jejíž dužina se po uvaření vcelku rozpadá na „špagety“, a také typy dýně olejné, jež je pěstovaná především pro sklizeň olejnatých semen bez tvrdé slupky. K dýni velkoplodé patří například stále populárnější a v poslední době hojněji pěstovaná dýně „Hokkaido“, ale také třeba známá dýně „Pečárka“ ze Slovenska.

Dýně v našich zahradách

Dýně v Ostré vyséváme začátkem května, když pominou přízemní mrazíky. Pro snadnější kultivaci do sponu 170 x 50-70 cm. Během vegetace prooráváme meziřadí dvakrát rotační plečkou a jednou okopáváme kolem rostlin. Při pěstování tykví využíváme závlahu, která se projeví na výši výnosu. Při přípravě půdy pro tykve, zapravíme na podzim asi třicet tun kompostu na jeden hektar, případně zelené hnojení (hořčice, jetelotrávy, peluška). V našich zahradách najdete tykev olejnou, odrůdy Opavská nebo Olga. Ty pěstujeme pro jejich bezslupková semena, která se po vyjmutí z plodu propláchnou a usuší na roštech. Používáme je pak do vícezrnného pečiva, nebo se konzumují solené a pražené. Tykev velkoplodá Turks turban se dá velmi dlouho skladovat. Z dalších odrůd pak pěstujeme Vegetable Spaghetti, Big Max, Warted Hubbard a Tiger Cross. Z tykví velkoplodých samozřejmě pěstujeme známé Hokkaido, jednu z nejlepších odrůd tykve pro použití v kuchyni.

DÝŇOVÉ NOKY & STEAK

Jak na to?

1. Dýni Hokkaidó rozpulte. Vydlabejte semena a obě půlky nakrájejte na čtvrtky. Mrkve a petržele oloupejte a nakrájejte je na špalíčky. Palici česneku rozbijte na jednotlivé neoloupané stroužky a jeden za druhým pak trochu rozmáčkněte plochou stranou nože. Všechnu zeleninu vložte do pekáčku, dobře ji osolte hrubou mořskou solí, přidejte špetku pepře, otrhané snítky tymiánu a dobrou dávku olivového oleje. Pekáčem zatřeste, ať se zelenina rovnoměrně okoření. Pekáč přetáhněte dvojitou vrstvou alobalu a dejte zeleninu péct do trouby na 200 stupňů na 30 minut. Do trouby si dejte k dýni také předehřát plech na steaky.
2. Dýni dejte zhruba 20minutový náskok a pojďte na maso. Steaky o pokojové teplotě rozložte na pracovní desku. Omrkněte je, zda jsou po celé ploše stejně vysoké. Pravděpodobně nebudou. Vyrovnejte maso každého steaku jemnými údery pěstí a pak ho prsty zpět urovnejte a svažte po obvodu provázkem, aby si při pečení uchovalo tvar. Steaky dobře z každé strany opepřete čerstvě namletým pepřem a potřete je olivovým olejem. Rozpalte grilovací pánev a zprudka steaky zatáhněte tak, aby chytly barvu a vzorek pánve. Stačí z každé strany tak 2 minuty.
3. Dýni vytáhněte, z pekáče sejměte fólii a odložte ho stranou. Vyndejte také nahřátý plech a steaky na něj z pánve přendejte. Kápněte na maso ještě trochu olivového oleje, na každý steak položte větvičku tymiánu a dejte plech s masem do trouby. Snižte teplotu na 190 stupňů a pečte dalších 10–12 minut (záleží na tom, jak propečené maso chcete).
4. Připravte si hrnec. Mrkve a petržel do něj lžící přendejte. Upečenou dýni také šoupněte do rendlíku. Česnekové stroužky vymačkejte k dýni. Nezapomeňte z pekáčku vyškrábat také výpečky. K zelenině přidejte lžíci másla a cákanec olivového oleje a vše šťouchadlem umačkejte na hrubší kaši.
5. Z trouby vyndejte maso. Pomocí dvou polévkových lžic tvarujte ze zeleninové šťouchanice noky a pokládejte je rovnou na talíř. Mezi ně pak usaďte steak. Na závěr ještě kapka oleje a hrubá sůl na maso a dobrou s kobrou.

Pozvánka