Prázdniny začaly. To ovšem neplatí v našem Centru řemesel a Bylinných zahradách v Ostré. Léto patří k období, kdy máme nejvíc práce. Kromě toho, že v našich zahradách postupně dorůstají rostliny a byliny, přijíždějí k nám tisícovky návštěvníků. Jsme rádi, že vás naše Centrum zajímá a program, který v Ostré připravujeme, baví nejen dospělé, ale hlavně děti. Je tedy logické, že letní blog věnujeme právě Centru řemesel a Bylinným zahradám. Podíváme se do zahrady, kde pěstujeme byliny a koření. Dozvíte se něco o tradičním řemeslu výroby mýdla v naší mýdlárně. Pozveme vás na lukostřelecký turnaj a představíme si kejklíře Vojtu Vrtka. Na závěr pro vás máme letní recept na výborný salát a soutěž o rodinnou vstupenku.

Bylinná zahrada

V této části zahrad se pěstují byliny a koření, které následně používáme do kosmetických výrobků, čajů a směsí koření.

Zahrada, kde jsou byliny pěstovány, je po obou stranách lemována živými ploty, které ji oddělují od ostatních zahrad a zároveň vytvářejí ideální mikroklima „malé zahrady“, vhodné pro pěstování teplomilnějších druhů. Prohlédnout si zde můžete byliny typické pro naši klimatickou zónu i byliny typičtější pro mírnější klima.

Největší podíl tvoří byliny z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), jako je například meduňka lékařská (Melissa officinalis L.), bylina s nezaměnitelnou citronovou vůní, rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.), bazalka pravá (Ocimum basilicum L.), máta peprná (Mentha x piperita L.) nebo šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.), která se ve starověké kuchyni používala stejně jako dnes třeba petrželka.

V menší míře jsou zastoupeny také rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) – mezi nimi najdete měsíček lékařský (Calendula officinalis L.), známý zejména pro své hojivé účinky, heřmánek pravý (Matricaria recutita L.), lidově nazývaný též kamilka, rumánek či marunka, anebo méně známý pelyněk kozalcovitý (Artemisia dracunculoides L.), často nazývaný též ruský estragon.

Ze světa rostlin

BAZALKA PRAVÁ
(Ocimum basilicum L.)

Tato jednoletá bylina, pocházející z Indie, je 20 až 40 cm vysoká s bohatě větvenou čtyřhrannou lodyhou. Má vstřícné, dlouze řapíkaté, vejčité listy a bílé květy uspořádané do lichopřeslenů. Kvete v období od června do září.

Vnitřní použití: ve formě nálevu (jako kloktadlo) nebo jako výluh pro inhalaci. Zvyšuje žaludeční činnost, podporuje chuť k jídlu, snižuje nadýmání, usnadňuje odhleňování a má protizánětlivé účinky. Díky svým zklidňujícím účinkům je vhodná i při nespavosti, migréně a úzkostech.

Zevní použití: je součástí posilujících aromatických koupelí. Silice získané z bazalky se také používají při výrobě parfémů. Čerstvé listy jsou výrazným kořením s nezaměnitelnou vůní.

Obsahuje: Bazalka obsahuje zejména silice s hlavní složkou estragolem a linalolem a dále třísloviny, glykosidy, flavonoidy, éterické oleje, taniny, kafr a jiné látky.

Další druhy: Bazalka exotická (Ocimum basilicum) a Bazalka francouzská (Ocimum basilicum)

Zajímavost: Bazalka je mnohdy označována za „královnu bylin“, jelikož její jméno je odvozeno z řeckého slova Basileus neboli král.

ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ
(Rosmarinus officinalis L.)

Aromatický stálezelený polokeř, dorůstající výšky kolem kolem 1,2 m, pochází ze středomoří. Úzké, voskovité, čárkovité listy a drobné, dvoupyskaté modré až fialové kvítky rozkvétají od června do srpna.

Vnitřní použití: jako kloktadlo s antibakteriálním účinkem. Zvyšuje žaludeční činnost, podporuje chuť k jídlu, snižuje nadýmání, usnadňuje odhleňování a má protizánětlivé účinky. Díky svým zklidňujícím účinkům je vhodná i při nespavosti, migréně a úzkostech.

Zevní použití: odvar při kožních onemocněních nebo jako alkoholová pleťová voda na problematickou pokožku a akné. Jako koření zejména při přípravě masových pokrmů, do polévek, pomazánek, omáček, salátů, těstovin, pečiva apod. Povzbuzuje chuť k jídlu a tvorbu žaludečních šťáv, pomáhá také při dlouhodobém stresu a při chronických onemocněních. Silici lze využít do aromalamp na zmírnění bolesti hlavy, rozmarýnový olej se přidává do kosmetických výrobků a parfémů.

Zajímavost: Latinský název Rosmarinus je odvozen od slov ros-znamenající rosa a marinus-jež vyjadřuje mořský – tedy mořská rosa.

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ
(Melissa officinalis L.)

pochází pravděpodobně z Asie, ale roste už tisíce let v zemích kolem Středozemního moře. Jedná se o trvalku s plazivými oddenky, která dorůstá výšky mezi 0,5 a 1 m. Syrový, po citronu vonící list se sbírá před květem. Rostlina kvete od června do září malými bledými kvítky. Meduňka lékařská omlazuje tělo i ducha. Potlačuje zapomnětlivost, rozpouští sklíčenost a revitalizuje celé tělo, obzvláště nervový systém. Silice s vysloveně citronovou vůní omlazuje a zbavuje napětí.

Vnitřní použití: připravuje se z nich uklidňující, posilující čaj, který odstraňuje bolesti hlavy, nevolnost a pomáhá při trávení.

Zevní použití: esenciální olej (silice) je součástí osvěžujících koupelí, používá se k přípravě čistících preparátů na mastnou pleť a krémů při štípnutí hmyzem. Ve formě odvaru je ideálním antiseptikem na problematickou pokožku. Čerstvé listy dávají delikátní chuť mnoha pokrmům, olejům, octům a likérům.

Zajímavost: anglický název balm je zkratkou slova balzám vyjadřující sladkou citronovou vůni této rostliny. Silice se sušením a skladováním velmi rychle ztrácí. Ideální domácí využití meduňky je v čerstvém stavu nebo ve formě sirupů.

Pěstování vlastního rostlinného materiálu je jedním ze základních principů naší firmy.

Ekologicky pěstované byliny jsou bezprostředně po sklizni zpracovávány. Jsou základem našich extraktů, výluhů a olejů. Extrakty Botanicus jsou vyráběny z čerstvých bylin, nikoliv ze sušených.

Bezprostřední blízkost zahrad a výrobního areálu nám zároveň umožňuje důslednou kontrolu kvality sklizeného materiálu a výrobu vysoce kvalitních surovin.

Mýdlárna

Zpočátku používali lidé k mytí čistou vodu nebo šťávy z různých druhů rostlin. Významným posunem v otázce hygieny byl objev mýdlové substance, která vznikla při smíchání živočišného nebo rostlinného tuku s roztokem popela z dřevěného uhlí. Nejstarším důkazem o používání mýdla kolem roku 2800 př. n. l. může být archeologický nález babylonských keramických nádob obsahujících látku podobnou mýdlu. Z doby o 600 let mladší, kolem roku 2200 př. n. l., pochází z téže oblasti hliněná tabulka s návodem pro přípravu mýdla z vody, louhu a kassiového oleje. Mýdlo však nepoužívali k hygieně či praní oděvů, ale jako prostředek urychlující hojení ran. Z oblasti Mezopotámie se znalost mýdla dostala do Egypta a později na evropský kontinent. Mýdlo dnes bereme jako samozřejmost. Ale v  roce 1499 jej používali jen ti nejbohatší. Obyčejní lidé se buď nemyli, nebo k očistě těla používali jen vodu, nebo oleje. Od 17. století se výroba mýdla začala rozšiřovat postupně po celé Evropě. V té době byla nejvíce proslulá mýdla vyráběná v italské Bologni nebo francouzském městě Marseilles. Ta obsahovala kromě vzácných olejů, bylin a pryskyřic také například mandle nebo jiné exotické plody. Poté, co ručně vyrobená kulatá mýdla uschla a ztvrdla, byla leštěna a někdy dokonce i zlacena.

Naše kulatá mýdla, jejichž výrobu si můžete u nás vyzkoušet, jsou vyráběna stejným způsobem. V dřevěné formě si ručně vytvarujete mýdlovou hmotu, která obsahuje mimo jiné rostlinné pudry, květy bylin nebo esenciální oleje a je zhotovena podle receptury ze 17. století. 

Kulaté mýdlo – levandule

Ručně vyráběné rostlinné mýdlo vhodné především pro suchou a přecitlivělou pokožku.

do e-shopu

Kulaté mýdlo – růže

Ručně vyráběné rostlinné mýdlo vhodné především pro mastnou a problematickou pokožku.

do e-shopu

Kulaté mýdlo – pomeranč

Ručně vyráběné rostlinné mýdlo s osvěžujícím esenciálním olejem pomeranč.

do e-shopu

Kulaté mýdlo – heřmánek

Ručně vyráběné rostlinné mýdlo s uklidňujícími účinky vhodné pro citlivou a problematickou pokožku. Nedoporučujeme na suchou pokožku.

do e-shopu

Ze světa rostlin

Heřmánek pravý (Matricaria recutita L.)

Popis: jednoletá rostlina se vzpřímeným, větveným stonkem. Úzké, nitkovité listy vyrůstají střídavě. Kvete v úboru se žlutým středem a bílými okvětními lístky v létě. Květní lůžko je duté. Pochází z přední Asie, jižní a východní Evropy.

Pěstování: vyséváme na jaře, na podzim či v zimě. Snadno se množí vysemeněním. Květy se sbírají co nejdříve po rozkvětu a suší se při teplotách kolem 30 až 40°C. S heřmánkem v době sušení nemanipulujeme, neprotřepáváme, necháváme v klidu.

Použití:
Vnitřní – jako součást čajových směsí, působí příznivě při žaludečních a střevních nevolnostech, křečích a zažívacích obtížích. Podporuje psychické uvolnění a zmírňuje stres. Má rovněž sedativní účinek, zklidňuje tělo a podporuje usínání.
Zevní – obsahuje antibakteriální složky, které urychlují léčbu infekcí, při kožních zánětech, vyrážkách a lehčích popáleninách (např. slunečních). Léčí infekce v dutině ústní. Heřmánkový olej je důležitý v kosmetice, přidává se do mastí, mýdel a šamponů.

Zajímavost: heřmánek patří k nejznámějším bylinkám v historii přírodní léčby. Zmiňuje se o něm již Hippokrates a píše, že staří Egypťané tento „květ Boha slunce“ uctívali jako zázračnou rostlinu.

Lukostřelba

Luk je s člověkem spjat už od počátků jeho vývoje – patří podle archeologických nálezů vůbec k prvním nástrojům určeným k lovu.

Moderní luk se nijak podstatně svou konstrukcí a způsobem použití neliší od svého prehistorického předchůdce – teprve nedávná doba umístila na luk protiváhu, mířidla, zakládku apod. popřípadě změnila luk ve složitý a neuvěřitelně výkonný systém kladek. Jde zjevně o pomůcky, které se na luku vyskytly zpětně díky existenci moderních střelných zbraní a znalosti moderních zákonů fyziky a balistiky.

Tradiční lukostřelec však používá svou zbraň s pomocí techniky vynalezené už před dvaceti tisíci lety, podle některých vědců ale možná již před padesáti tisíci lety. Luk se vyvinul a používal s výjimkou Austrálie samostatně na všech kontinentech.

Dnes díky tradičním lučištníkům, nadšencům či pokračovatelům původních způsobů lovu, kteří luk stále používají v nezměněné podobě, víme, že lučištník až donedávna neměl potřebu používat mířidla ani další pomůcky.

Tradiční anglický lučištník, ať pravák či levák, nechává obě oči otevřené a ke střelbě potřebuje nejen trpělivost, soustředění, sílu a bystrou hlavu, ale také neuvěřitelný cvik a odhad. Odměnou mu pak je prostorové vnímání okolního prostředí a možnost zasahovat i cíle v pohybu. Původní lukostřelec je tedy specialistou na lov, na odhad vzdálenosti a lukostřelba v jeho podání je spíše uměním, než řemeslem či loveckou technikou. Být lučištníkem bylo životním stylem a kvalita jeho mistrovství byla přímo úměrná jeho inteligenci a kvalitě a délce jeho tréninku. V historii mnoha národů byli lukostřelci vždy elitou dané společnosti a luk byl často považován za zbraň, která patří jen do rukou těch nejpovolanějších a technika jeho ovládání byla předávána jako cenné dědictví či dokonce tajemství. Lukostřelba patří právem mezi olympijské sporty a patřila mezi ně už ve starověkém Řecku.

Přijeďte si vyzkoušet tento netradiční sport do naší lukostřelnice.

Pozvánka na lukostřelecký turnaj

Na sobotu 23. července jsme pro Vás přichystali na travnaté ploše v zahradách lukostřelecký turnaj. Nezmeškejte dopolední a odpolední turnaj pod vedením našich zkušených lukostřelců.

více zde

Představujeme Vojtu Vrtka

Každoročně zveme do Centra řemesel nejzajímavější české divadelní soubory. K našim stálicím patří i kejklíř Vojta Vrtek, který každoročně rozesměje mnoho dětských i dospělých tváří.

Vojta Vrtek je jedním z nejlepších českých kejklířů a komediantů. Působil v divadle Continuo, Studna, v projektu Komedianti, účinkoval v Národním divadle v představení „Braniboři v Čechách“, vystupoval pro prince Charlese, při jeho návštěvě v našich zahradách. Jeho představení O kouzelné kuličce, aneb jak Vojta k šikovnosti přišel, získalo cenu dětského diváka (cena Vojty Šálka) na festivalu Dítě v Dlouhé.

Také v červenci v sobotu 30. července se můžete těšit na Vašeho oblíbeného komedianta a kejklíře Vojtu Vrtka, který Vás nejen pobaví, ale také naučí něco ze svého kejklířského kumštu. Shlédněte jeho představení v našem divadle a nezapomeňte na kejklířskou dílnu v zahradách.

Více zde

Na našich sociálních sítích právě probíhá soutěž o rodinnou vstupenku.

Soutěžte s námi!

Letní recept

Salát z červené řepy s feta sýrem a vlašskými ořechy

Pro 4 porce potřebujeme:

4 červené řepy
4 stroužky česneku
2 polévkové lžíce olivového oleje
2 polévkové lžíce balsamikového octa
salát polníček / rukola
150g feta sýra
½ hrnku vlašských ořechů
sůl

Příprava:

Rozehřejeme troubu na 180o . Oloupeme červenou řepu a nakrájíme ji na kostky. Vložíme do zapékací misky spolu s nakrájeným česnekem, zalijeme olivovým olejem, promícháme a necháme 45 minut péci. Salát omyjeme, osušíme a dáme do mísy. Zalijeme balsamikovým octem. Pečenou řepu odstavíme a necháme zchladit. Na pánvi trochu orestujeme vlašské ořechy, až začnou krásně vonět / asi 5 minut/. Vše smícháme a posypeme feta sýrem.

Přejeme vám krásné prázdniny a těšíme se na setkání.

botanicus-logo

Získejte slevu 10% na první nákup.

Přihlaste se k odběru newsletteru Botanicus. Sleva platí na první nákup na e-shopu v minimální hodnotě 500 Kč. Nevztahuje se na dárkové vouchery.





Přihlášením souhlasíte se zasíláním obchodních sdělení a se zpracováním osobních údajů. Z odběru se lze kdykoliv odhlásit.