OBCHODY
Vánoce na poslední chvíli
Nestíháte nákupy vánočních dárků. U nás v obchodech Praze – Ungeltu a Ostré nakoupíte pohodlně až do Štědrého dne (v Ostré do 23.12.) a od úterý navíc se slevou 20% při nákupu nad 1000 Kč. Nechte se vtáhnout do pravé vánoční atmosféry dnešním článkem.
Téma dnešního blogu budou Vánoce a české zvyky. Vezmeme vás do historie i do současné vánoční atmosféry k nám do obchodů a na závěr nechybí ani vánoční recept na netradiční cukroví.
Historie Vánoc
Ačkoliv to někdy od konce října vypadá tak, že Vánoce jsou dobou nakupování dárků, pouštění koled a posléze rozsvícených vánočních stromků, není to tak. Jde především o duchovní svátek, který jsme si během posledních desítek let sice naplnili celou řadou materiálních a vizuálních atributů, ale podstata Vánoc je někde úplně jinde. U nás za vrchol Vánoc považujeme Štědrý den. 24. prosinec je předvečerem slavnosti narození Krista. Do Vánoc někdy také zahrnujeme adventní dobu, která Vánocům předchází. Celá řada vánočních zvyků a tradic pochází již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny také připadá. V současné době se původní, náboženský význam Vánoc
vytrácí a Vánoce jsou i jeden z nejvýznamnějších občanských svátků. Nezapomeňme, že Vánoce jsou především svátky dětí i našeho dětství.
Tradice vánoc
Pohané věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem znovu rodí, proto noc z 24. na 25. prosince pokládali za dobu jeho zrození. Vypozorovali, že Slunce po této noci stoupá na obzoru denně výš a výš a tento jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného slunečního dítěte. Tato a další noci byly odedávna považovány za „svaté noci“. Staré německé slovo Weihnachten (tedy svatá noc) si pak naši předkové počeštili: první část (vá-) převzali beze změny a druhou počeštili (weihen = zasvětit, nachten = stmívat se, Nacht = noc) Vánoce. Den 25. prosinec jako den narození Krista je zaznamenán poprvé v Římě kolem roku 350, později církev dala pohanským posvátným nocím křesťanský význam.
Štědrý večer
Končí jím advent a také postní období. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem noční vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.
Koledy Křesťanské
Vánoce do sebe vstřebaly řadu zvyků spojených s oslavou zimního slunovratu. Vánoční koledy nahradily předkřesťanský rituální zpěv oslavující Saturna. Lidová víra připisovala vánočním koledním obchůzkám magickou moc, měly přinést štěstí a blahobyt do každého domu. Slované přijali název koleda pravděpodobně z latinského slova Calendae (kalendy), označujícího první lednové dny, kdy se slavil slunovrat.
Vánoční stromeček
Stejně jako Vánoce mají původ v pohanství, má v něm své kořeny i stromek. Kult slunce byl mj. spojován s rituálním kultem stálezelených stromů. V době oslav „svatých nocí“ u nich pohané pořádali veselice a věšeli na ně ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma. Strom, resp. dřevo stromu je zároveň obsáhlým symbolem, protože v jeslích ze dřeva se narodil Kristus a na kříži ze dřeva také zemřel.
Vánoční kapr
O Vánocích se jedl jako postní jídlo. Pro křesťany ryba symbolizovala Ježíše Krista (hlásky řeckého slova ichthys – ryba jsou počátečními písmeny slov Iesús CHristos Theú HYios Sotér – Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel), přibližovala události jeho života. Rybou a chlebem nasytil Kristus své následovníky ma věřící si tímto pokrmem připomínali, že i oni jsou účastni lovu Páně. Kapr jako symbol dnešních Vánoc je nejmladší českou tradicí: ryby v 16. a 17. století patřily mezi postní jídla, a tak byly ze štědrovečerní tabule většinou vyloučeny.
Tři králové (K+M+B)
Svátek Zjevení Páně, lidově zvaný Tříkrálový, je svým obsahem téměř totožný se svátkem Narození Páně. Bůh se zjevuje jako člověk – právě narozené dítě.
K tomuto dítěti po pastýřích dorazí i králové-mudrci, kteří z pohybu a postavení hvězd vyčtou, že se narodí velký král. V tento den pak označujeme dveře svých domů a domovů trojím křížkem a písmeny K, M a B. Přihlašujeme se tak k obnovenému království Božímu. Víte, že tři známé litery nejsou začáteční písmena jmen králů: Kašpar, Melichar, Balthasar? Je to sice starobylý, ale přece jen pozdní výmysl. Tři litery jsou zkratkou požehnání, které znamená Pán (řecky Kyrios) či Kristus (Christos) obydlí (latinsky mansionem), ať žehná (benedicet). Jak se stalo, že prvou literou je C, není dost jasné. Může to být odsunutím h z písmene ch, může to být latinský přepis řeckého k. Tato zkratka znamená Pán žehnej tomuto domu.
Vánoční pečivo
Má svůj původ opět v dobách pohanských. Pohané pekli na počest svých bohů rozmanité koláče v podobě pletenců (dnešních vánoček), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd. Už Židé se ve starých dobách přizpůsobili zvykům svých pohanských sousedů. Bible říká: „Což sám nevidíš, co činí v judských městech a na ulicích Jeruzaléma? Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro královnu nebes a přinášejí oběti bohům cizím.“ (Jer. 7,17.18).
Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Ačkoli kořeny Vánoc dnes hledáme v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (například svátky mrtvých nebo Saturnálie v antickém Římě), tato hypotéza pochází teprve z 18. století. Literární prameny naproti tomu prokazují, že křesťané spojovali datum narození Krista mnohem dříve, než císař Aurelianus (270-275) ustanovil na tento den svátek zrození nepřemožitelného slunce (natalis soli invicti). Tato teorie se zakládá na propojení názvu svátku s raně křesťanskou christologickou exegezí verše proroka Malachiáše, který obsahuje proroctví o Mesiáši, v němž „vzejde slunce spravedlnosti“. Teorie však opomíná skutečnost, že mezi pojmy „slunce spravedlnosti” a „nepřemožitelné slunce” neexistuje shoda. Kromě toho máme dosvědčený tento titul přiřčený Kristu ve spisku De Pascha computus, který se dochoval mezi díly kartáginského biskupa Cypriána z roku 243.
Obchody Botanicus
Praha – Ungelt
Ostrá
Vánoční recept
RAW kuličky
Pokud každý rok děláváte to samé cukroví a máte chuť zkusit něco nového, vyzkoušejte tyto RAW kuličky. Chutnají výborně a určitě nalákáte i příbuzné, kteří si potrpí spíše na tradiční rumové kuličky. Jejich výroba není nijak složitá nebo časově náročná. Jen si na pár hodin předem namočíte datle a ořechy, aby se vám s hmotou lépe pracovalo. Datle vybírejte masitější a “lepkavější”, žádné vysušené chudáky. Muškátový oříšek si kupte celý a poté nožíkem najemno strouhejte. Předem namletý muškátový oříšek v pytlíku totiž ztrácí jakýkoliv chuťový a voňavý potenciál. Toto cukroví by vám mělo dodat správnou várku energie a uspokojit sladké chutě :). Z této várky uděláte přibližně 35 kuliček.
Ingredience
- 18 měkkých datlí
- ⅔ hrnku ovesných vloček
- 1 hrnek mandlí
- 1 hrnek mletého sušeného kokosu
- 4 lžíce kvalitního kakaa
- ⅔ hrnku vlašských ořechů
- 2 lžičky kokosového oleje
- ½ lžičky muškátového oříšku
- 1 lžička skořice
- skořici, sušený kokos, kakao na obalení kuliček
Příprava
Vypeckujeme datle a dáme je na pár hodin do vody, aby nám změkly. Také namočíme mandle a ořechy, tímto vylepšíme jejich chuťové vlastnosti a hmota se nám bude lépe zpracovávat. Po pár hodinách slijeme vodu a opláchneme, smícháme všechny přísady v mixéru a rozmělníme. Z hmoty tvarujeme kuličky, které obalíme ve skořici, kakau, sušeném kokosu, nadrcených mandlí a ořechů. Necháme v lednici ztuhnout, kde je také skladujeme. Takto nám vydrží i několik týdnů.
Inspirace pod stromeček
