Krásná a příjemná, druhově pestrá zahrada plná vůní a barev různých rostlin, poletující motýli a zpěv ptáků, místo pro relaxaci a osvěžení duše. Zahrada, která lahodí nejen oku, ale i našim chuťovým pohárkům. Takové místo, kde se cítíme dobře nejen my, ale také rostliny a živočichové zahradu obývající. Právě taková představa nás vedla k myšlence vytvoření Zahrady jedlých rostlin, které se budeme v dnešním článku věnovat. Představíme si rostliny, které v této zahradě pěstujeme a produkty, které z nich vyrábíme. Pozveme vás na přednášku o jedlých květech do našeho Centra řemesel a Bylinných zahrad v Ostré. Přiblížíme vám řemeslo hrnčířské a tradiční způsob rýžování zlata, který si u nás můžete vyzkoušet. Na závěr pro vás máme další soutěž o rodinnou vstupenku.

Zahrada jedlých rostlin

Květiny vždy lidem pomáhají, dělají je št’astnějšími a vstřícnějšími; jsou slunečním svitem, jídlem a potravou pro duši.

(Luther Burbank)

Při tvorbě Zahrady jedlých rostlin jsme se nechali inspirovat samotnou přírodou; přirozeností a lehkostí procesů, jež v ní probíhají. V designu jsou využity některé principy permakultury (styl vytváření a obhospodařování zahrad a veškerého prostředí, ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný). Cílem je udržení a zvýšení půdní úrodnosti bez použití chemických prostředků a vytvoření harmonické, druhově rozmanité a pohledné zahrady s minimální údržbou. Zahrada jedlých rostlin navazuje na Zeleninovou zahradu a vyúsťuje na rozcestí spojující Orientální zahradu a výběh pro hospodářská zvířata. S ostatními částmi zahrad ji propojuje pás volně rostoucích živých plotů, které svou druhově rozmanitou skladbou poskytují útočiště mnoha živočichům a jsou tak významnými biokoridory. Zahrada je neformální, navržena v nepravidelných tvarech.

více

Jedlé květy: ingredience z luk a zahrad

Květy provázejí člověka od pradávna, coby symboly nového života, radosti a úcty k významným událostem, státnosti či náboženství. V Číně a Japonsku rozšířená konzumace jedlých květů je známá tisíce let. Nejen orientální kuchyně, ale i návrat k receptům našich evropských předků v současné době přinášejí květy zpět na náš stůl.

Také současná věda na základě empirických měření potvrzuje význam nutriční hodnoty květů. Obsah vitamínů, enzymů, barviv, mikroprvků spolu s bílkovinami, tuky a sacharidy se neliší od jiných běžněji používaných zelenin. Navíc u mnohých druhů je tento obsah navýšen o mnohé významné látky, jako jsou složky antioxidační (violka), hořké látky (pampeliška, čekanka), slizové látky (brutnák) či léčivé (heřmánek, levandule). Obsahují také řadu senzoricky výrazných látek ovlivňujících lepší trávení.

Sortiment jedlých květů dnes nabízí více než stovku druhů s velkým počtem tvarově, barevně i chuťově pestrých květů. Ty se většinou podávají jako obloha různých jídel, studených mís, okvětní lístky se uplatňují při zdobení salátů, ovocných pohárů nebo nápojů. K jídlu lze použít květy, které nejsou jedovaté, hořké nebo jinak nepoživatelné a jež nebyly chemicky ošetřovány.

MALÁ OCHUTNÁVKA

V období jara je nejznámější pampeliška, jejíž květy byly vždy základem pampeliškového medu, hořká chuť květů i listů je ideální součástí jarních salátů. Obsahují třísloviny, silice, slizy a další složky. Nejjemnější květy má na jaře, později tuhnou a hořknou.

Květenství prvosenky jsou vhodné jako jedlé květy a především jako léčivka. Obsahuje saponiny a fenolové glykosidy.

Malé květy sedmikrásky lze bez problému použít do salátu, polévek i pomazánek. Obsahují saponiny, třísloviny, stopy hořčin a jiné látky. Podobně lze použít květy hluchavky s nahořklou chutí a obsahem tříslovin, silic a slizu.

Bez černý má velice široké použití, a to nejen při léčbě nachlazení. Květenství je vysoce hodnotné, obsahuje mimo základních živin a vitamínů také flavonoidy, kyselinu chlorogenovou, slizy a třísloviny. Můžeme je připravit smažením v těstíčku. Známé je použití květu i plodu (a extraktu z nich vyrobených) do nápojů a kosmetických výrobků.

Měsíček zahradní je u nás velice známá letnička a léčivá rostlina. Nejen ve Francii je často používána do salátů i k barvení másla, sýrů a jako náhraška šafránu. Květy obsahují karetonoidy, mají příjemnou chuť i protizánětlivé účinky.

Květ heřmánku můžeme použít k přípravě čajů, ale také čerstvé jako doplněk jídel. Obsahuje chamazulen a flavonoidy s bakteriálními a protikřečovými účinky.

Květy u nás stále populárnější levandule jsou nejen esteticky působící doplněk jídel, salátů a nápojů, ale i léčebný prostředek ve formě čajových směsí. Obsahuje řadu silic a působí slabě sedativně a diureticky.

Brutnák je poslední rostlina, kterou zmíníme jako vhodnou k použití jejího květu. Lze ho využít k dochucování ovocných šťáv a jiných nápojů, taktéž salátů a měkkých sýrů a kandovaného na zdobení cukroví. Obsahuje mimo jiné kyselinu křemičitou a alantoin. Jako léčivá rostlina má diuretické účinky.

Pozvánka na přednášku o jedlých květech

Již tuto sobotu 13. srpna ve 13:00 hod. si můžete poslechnout přednášku o jedlých květech u nás v Ostré v Centru řemesel a bylinných zahradách Botanicus.

více zde

Ze světa jedlých rostlin

MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ (Calendula officinalis L.)

Jednoletá bylina, dorůstající do výšky 60 cm, s jemně chloupkatými oválnými listy a jasně oranžovými květy. Pochází z jižní Evropy a Egypta, dobře se však aklimatizoval v mnoha oblastech s mírným podnebím po celém světě. Má přímou, obvykle větvenou lodyhu, listy střídavé, chlupaté, kopinaté až úzce obvejčité. Kvete od května do září.

Pěstování: vyséváme v lednu až dubnu do řádků 30-40 cm, asi 1-2 cm hluboko. Během vegetace se provádějí dvě okopávky. Sklizeň provádíme v červenci až srpnu. Ručně sbíráme rozkvetlé kvetoucí úbory, které sušíme na roštech. 

Využití: je starobylou léčivou bylinou, používá se také v kosmetice. Často se také uplatňoval při kožních onemocněních, menstruačních potížích, křečových žilách nebo zánětu spojivek. Olej se používá při léčbě široké škály kožních onemocnění (popraskaná pokožka, opruzeniny, oděrky). V kultuře je tento druh velmi nenáročný, s oblibou se proto pěstuje i jako dekorativní letnička. Objevuje se i v některých zajímavých formách a kultivarech.

Obsahuje: květy obsahují cenné léčivé látky, mezi něž patří éterické oleje, hořčina calanden, organická barviva, kyselina salicylová, tuky, vosky, saponiny, pryskyřice, flavonoidy, slizy, organické kyseliny, vitamin C a další látky.

BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ (Borago officinalis)

Brutnák je jednoletá, 30 až 80 cm vysoká rostlina s přímou, chlupatou lodyhou, která je v horní části často zbarvená dočervena. Listy jsou celokrajné, chlupaté, vrásčité s vyniklou žilnatinou, přízemní listy dlouze řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, ostatní krátce řapíkaté. Květy jsou modré barvy, v ústí koruny s bílou pakorunkou. Kvete v květnu až září.

Pěstování: na pěstování je nenáročný. Spokojí se i s méně výživnou půdou a snese i mírné zastínění. Vysévá se přímo na stanoviště v dubnu až červnu, nať se sklízí průběžně. Dařit se mu bude v zamokřené i suché půdě. Množí se semeny, které se vysévají na jaře nebo na podzim, často také samovýsevem.

Využití: Využívá se celá nadzemní část rostliny. Má vysoký obsah slizové látky, pryskyřice, saponinů a významnými složkami jsou také asparagin, kyselina křemičitá, třísloviny, antokyanové barvivo, vitamín C a minerální látky. Brutnák působí močopudně, má protizánětlivé a hojivé účinky. Využívá se při zánětech trávicího traktu, na podporu pocení, při atopickém ekzému, tlumí stavy nervozity a premenstruační syndrome, a také příznivě ovlivňuje činnost srdce. Zevně jej lze využít k obkladům na rány a bércové vředy. V kuchyni využijeme zejména mladé listy, které jsou ještě bez chloupků, mají aroma po okurkách a užívají se jako salátové koření, přidávají se do omáček a polévek, do bylinných sýrů či smetany. Ze semen se získává olej s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin.

SMETANKA LÉKAŘSKÁ (Taraxacum Officinale)

Pampelišky jsou vytrvalé plevelné byliny vysoké 5–40 cm, s houževnatým zásobním kořenem. Listy tvoří přízemní růžici. Květenství vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech a tvoří je zářivě žluté květní úbory. Květní úbory jsou tvořeny až z 200 jednotlivých jazykových květů. Kvetou od dubna do srpna.

Sběr: sbíráme kořen před rozkvětem rostliny (březen–duben), listy (květen–září), nať s kořenem (březen–duben). Rostlina je bez zápachu a má mírně nahořklou chuť. Z kořene lze po usušení, upražení a rozemletí připravit hořkou „pampeliškovou mouku“.

Využití: ačkoli jsou tyto pampelišky brány spíše jako plevel, už jeden z možných českých druhových názvů základního druhu pampelišky (smetánky) lékařské (Taraxacum officinale) – napovídá, že se jedná o významné léčivé rostliny. Doporučovány jsou zejména při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech. Zvyšují tvorbu a vylučování žluči. Pozitivní účinky mají i na trávicí soustavu. Lze je užívat při žaludečních poruchách, ale také při prudkém střevních kataru, nechutenství anebo zácpě.

Jsou to také významné včelařské rostliny. V některých zemích se používají k přípravě bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Kosmetická řada s měsíčkem

Měsíček lékařský je krásná a univerzální bylina, proto jsme jí zasvětili celou produktovou řadu. Už jste vyzkoušeli některý z těchto produktů?

Pokračujeme seriálem o řemeslech, které si můžete vyzkoušet v Centru řemesel v Ostré.

Hrnčířství

Přijeďte si vyzkoušet řemeslo hrnčířské do naší hrnčířské dílny.

Hrnčířství je velmi staré a zajímavé řemeslo, vždyť podle bible měl být prvním hrnčířem sám Bůh. První keramické nálezy pocházejí z období kolem roku 25 000 př. n. l., kdy začíná první keramická výroba v podobě drobných zoomorfních a antropomorfních plastik. Hrnčířství provozované na hrnčířském kruhu vzniklo v Mezopotámii mezi 6000 – 5000 př. n. l. Předtím, se nádoby modelovaly, či lepily z proužků na podložce (dno se začalo v duté formě, např. půlce kokosového ořechu a stěny nádoby pokračovaly volně ven z formy). Podložku si člověk otáčel, jak potřeboval a právě tím začala práce na kruhu.

Keramika se liší teplotou výpalu a druhem hlíny. Cihla se pálí na 1000 °C v červeném žáru. Většina dnešní keramiky s továrně vyráběnými glazurami je pálená od 1120 °C. Nad 1200 °C bylo pálené staré kameninové stolní nádobí, které bylo v 19. stol. cenou konkurující porcelánu. Na 1250 –1300 °C se pálí tvrdá kamenina, která je jediná slinutá (laicky řečeno: „póry materiálu se stahují“). Na 1300 -1400 °C se pálí porcelán, do jehož hmoty se přidává třetina živce, kvůli slinutí („zesklovatění“) střepu, proto je střep průsvitný.

Podle struktury se keramika dělí na jemnou keramiku, která se vyznačuje tenkým a jemnozrnným střepem. Je to například porcelán, bílá kamenina, obkládačky, technická keramika apod. A na hrubou keramiku, což je keramika se silnostěnným a hrubozrnným střepem jako je například cihlářské zboží, kamenina a žáruvzdorné výrobky. Zde se užívá tvrdá kamenina s výpalem v bílém žáru 1300 °C, s čistými přírodními polevami, jenom z nerostů, z popelů různých dřevin a rostlin, které přinášejí polevám rejstřík přirozených, barevných tónů.

Rýžoviště zlata

Zlato se získávalo rýžováním z náplav zlatonosných písků v řekách a na potocích. Jedinou techniku, kterou měli naši předkové k dispozici, byly různě velké dřevěné misky nebo necičky na vymývání a proplachování písku. Takto se oddělila těžká zlatá zrnka od odpadu. Rýžované zlato bývalo poměrně čisté a v pramenech označované jako dobré, proto se zřejmě často dále ani nečistilo.

Zlato se dříve využívalo jednak jako surovina ve šperkařství, ale často také jako vítané platidlo a měřítko bohatství. V řemeslné výrobě našlo zlato hojného využití na špercích, zbraních nebo součástí koňských postrojů vysoké nobility.

Nejstarší zlatý předmět v Čechách je spirálová vlasová ozdoba nalezená při vykopávkách u Toušeně. Byla pravděpodobně zhotovena kolem roku 2800 př. n. l. První zlato bylo tedy těženo ještě na sklonku doby kamenné.

K rozsáhlejšímu rýžování zlata muselo docházet v době bronzové kolem druhého tisíciletí před Kristem, protože se na pohřebištích z té doby vyskytují zlaté ozdoby stále častěji. První skutečný rozmach těžby zlata na území Čech zaznamenáváme ve 2. a 1. století p. n. l., kdy bylo území osídleno Kelty.

Zejména děti, ale i dospělí rádi zkusí štěstí v našem rýžovišti.

Na našich sociálních sítích právě probíhá soutěž o rodinnou vstupenku.

Soutěžte s námi!

Přejeme vám pohodový zbytek léta a těšíme se na setkání.

botanicus-logo

Získejte slevu 10% na první nákup.

Přihlaste se k odběru newsletteru Botanicus. Sleva platí na první nákup na e-shopu v minimální hodnotě 500 Kč. Nevztahuje se na dárkové vouchery.





Přihlášením souhlasíte se zasíláním obchodních sdělení a se zpracováním osobních údajů. Z odběru se lze kdykoliv odhlásit.